Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Baletománie 17.01.2009 ve 14:00

18. ledna 2009 v 22:17 | klm.007 |  Stavovské divadlo
Toto představení se hraje ve Stavovském divadle tak dlouho, že snad už jej všichni viděli. Já už Baletománii viděl snad desetkrát (minimálně). Když se chci pobavit, tak Baletománie je tím pravým receptem. Pokud náhodou existuje někdo, kdo toto baletní představení neviděl, tak jej stručně popíšu. Je to takový levný marketingový trik, jak přilákat diváka na standardní baletní představení. Veselou formou se zde ukazuje historie baletu od dob Ludvíka XIV. po současnost. Představením provázejí dvě postavy - Velký šéf a adept a těmto dvěma postavám ještě asistuje starší dáma Marcelka. Základní linie je jasná - divadlo na divadle aneb jak vzniká představení. Vtipné dialogy jsou proloženy dvanácti tanečními čísly. Vyjmenovávat je nebudu, stačí se kouknout na stránky národního divadla.

Jelikož své baletní poznámky uveřejňuji na baletním fóru, tak zde jen překopíruji a snad ještě trochu rozvedu svou poslední "recenzi" z představení ze dne 17.01.2009 z 14:00 hodin:

Pro dobrou náladu se vždy vyplatí jít na Baletománii. Nebudu to zbytečně okecávat a jen zmíním perličky. Na začátku byla vtipná scénka mezi dvěma rivalkami: vysokou Klárovou Kutilovou a malou Adélou Pollertovou. Krásně se nenáviděly. Korzár, jež obvykle bývá vrcholem představení propadl. Ačkoliv adagio bylo solidně zatančené - dokonalý Karel Audy jako Otrok, ve skocích lehký Jirka Kodym jako Korzár a trochu nejistá Medora Michaela Wenzelová. Kodym a Audy se pak ještě parádně předvedli ve svých variacích. Jenže v adagiu zcela chyběla partneřina. Každý prostě tančil sám za sebe. Tedy, drželi se, zvedali se, takže technická souhra byla, ale emoce chyběly. Nestačí prostě jen nacvičit vystoupení, partneři musí spolupracovat dlouhodobě. Také "Čajpi" ač se zdálo býti vynikající, nakonec nic moc. A přitom začali tak skvěle. Překrásná Ivanna Illyenko a svěží Saša Katsapov. Nádherně tančili, jen se vznášeli a partneřina dokonalá. Už, už to vypadalo na dokonalost samu, když tu... závěr cody a tehdy tanečnice velkým obloukem dvakrát skáče do náručí tanečníka. Ivanna se rozběhla, pak přibrzdila, skoro zabrzdila a místo ladného skoku se jen tak zasunula do Sašových rukou. Ten strach, či nedůvěra byla tak patrná. Škoda. Ale přece jen bylo něco dokonalého: Návrat do neznámé země - Katsapov, Susová. Dokonalí, přesní, synchronní a plní emocí. Bravo!

A na závěr mé doporučení: Bojíte se baletu? Máte pocit, že by vás balet nudil? Pak vyzkoušejte Baletománii, která vás nudit rozhodně nebude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama