Dramatizace Evžena Oněgina? Ta troufalost! Moje kultovní kniha, kniha, kterou bych si určitě vzal na pustý ostrov a on se někdo opovážil vztáhnout ruku na toto božské dílo. Oněgina jsem četl mnohokrát a stejně tak jsem mnohokrát viděl Oněgina jako balet. Jenže činohra není balet. Proto jsem pln očekávání šel na představení Divadla Petra Bezruče (Ostrava), které hostovalo v Divadle v Celetné.
Vzhledem k velikosti scény, kterou mají "Kašpaři", bylo zřejmé, že se bude jednat o komorní představení. Stejně tak i ukázky v televizi - snad v Divadlo žije! - dávalo tušit, že se nebude jednat jen tak o nějaké tuctové představení.
Již po pár minutách bylo jasné, že se dramatizace povedla. Zvesela, velmi zvesela začali Bezruči vykreslovat Oněgina a i další postavy nebyly humoru ušetřeny. Bylo to pro mne nezvyklé, neboť když čtu Oněgina, tak již od začátku si užívám ruského patosu a tragiky. Přesto Bezruči našli v textu plno věcí, které dokázali interpretovat tak, že se člověk smál - a vůbec to nebylo proti srsti příběhu. Byl to pro mne nový, nezvyklý pohled a ten jsem si užíval. Postupem času však člověk přece jen zachytil závan blížící se tragédie, to když pomalu, nenápadně, ale jistě ubývalo humoru. Závěrečná tragédie pak vyústila v obrovský potlesk, který neměl konce. Byl to velkolepý úspěch.
Všechny postavy byly velmi kreativně postaveny. Všichni herci dokázali obsáhnout své role tak, že i člověk neznalý literárního díla, dokázal porozumět jednání jednotlivých postav. Za zmínku stojí jistě Olga i Táňa. Sestry zaměnitelné, i tak rozdílné. Matka Larina byla neskutečně charismatická a pokud byla na jevišti, všechny zastínila. Zajímavou postavou byl také Lenský, básník, který naivně proplouvá životem. Lenský roztomilý, veselý chlapík, byl pravým opakem Oněgina. Tato drsná, ale i komická, nakonec však tragická postava se dějem pohybovala hladce a divák brzy pochopil Oněginovo jednání, neboť veškerá nuda, která kolem byla, byla skutečně zničující. A až když se něco stalo, bylo pozdě.
Evžen Oněgin Tomáš Dastlík
Taťána Tereza Vilišová
Generál Přemysl Bureš
Tomáš Dastlík byl v roli Oněgina naprosto úžasný. Nejprve nudný chlapík, později démonický manipulátor a nakonec zamilovaná troska. Dastlík má velké charisma, kterým dokonale zvládá diváky, kteří s ním jdou celé představení.
Pokud budete mít možnost, zajděte si na Oněgina. Čtenář si báječně užije drobných detailů, které jsou v knize a které Bezruči skvěle převádějí na jeviště.
Mám jen dvě výhrady. Nějak jsem nepochopil Oněginův kostým. Zatímco ostatní jsou v kostýmech pochopitelní, Oněgin má jakýsi oblek ze second handu a ještě o několik čísel větší. Působil dost odpudivě. A druhá věc - hrálo se bez přestávky. Nevím, jak mají Bezruči pohodlná sedadla, ale v Celetné nic moc.
Rozhodně však tato dvě snad bezvýznamná mínus, nijak neovlivňují můj celkový divadelní zážitek, ze kterého budu ještě dlouho žít.