Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Tosca 05.03.2009 v 19:00

7. března 2009 v 14:05 | klm007 |  Státní opera Praha
Po dlouhé době na opeře. Po dlouhé době v Opeře. Vstupenky do přízemí jsem dostal, místa byla krásná, ale mezi cizinci - turisty jsem se necítil moc dobře. Tenhle druh diváků má ke sledování představení vztah, jako má turista k fakultativnímu výletu - za celý den unavený turista moc nevnímá co se děje, vyrušuje, baví se, šustí kde čím, ale pak doma bude vyprávět, jaké to bylo povedené.

Orchestr hrál velmi dobře, Pucciniho hudba se krásně nesla a dokázala přenášet velmi dobře emoce. Dirigoval František Drs. Zajímavá byla scéna, která byla obnovenou scénografií prof. Svobody z roku 1947. Jakási podhledová perspektiva byla velmi zajímavá, neboť divák absolutně ztrácel pojem o prostoru na scéně. Zda bylo něco blízko či daleko, se nedalo odhadnout - a to mne dost mátlo. Stále jsem musel přemýšlet, jak to na té scéně je, což pokládám za mínus celé inscenace, neboť divák by neměl být rušen scénou.

Anda-Louise Bogza v roli Toscy byla přesvědčivá (už jsem ji v této roli viděl v Národním divadle) a rozhodně sklízela zasloužené ovace publika. Igor Jan jako Mario Cavaradossi moc přesvědčivý nebyl. Působil velmi chladně, roli odehrál v téměř koncertní podobě, až se člověk divil, že ho ta báječná Tosca miluje. Jiná káva byl Richard Haan jako baron Scarpia. Obrovské charisma, schopnost zcela zaplnit scénu a pohltit diváky.
Scarpia byl skutečně odporný. Čím dokonalejší je zločinec, tím lepší je příběh.

Velmi mne zaujala scéna Scarpiova monologu a Te Dea. Zde se inscenátorům podařilo přesvědčivě skloubit oba dva motivy. Dále musím zmínit výhrady k režii. Jako pěst na oko působí rozhovor mezi Toscou a Mariem, když mu Tosca sděluje, že Scarpia chtěl buď jeho krev, nebo její nevinnost. A Mario stojí a čumí. Žádná reakce, jako by to bylo jedno, že by se Tosca měla poddat Scarpiovi. A na druhé straně, když Tosca po popravě Maria zjistí, že je skutečně mrtvý, tak se ani nepřesvědčí, že je skutečně mrtvý. Jen na něj koukne - žádné zoufalé cloumání mrtvolou, žádné emoce. Koukne na mrtvolu a skočí z hradu.

Inscenace je však celkově velmi dobře dramaturgicky vystavěna. Příběh krásně plyne a divák se nenudí. Tuto operu lze doporučit, neboť není zbytečně překombinována moderními prvky a tím se stává srozumitelnou i tomu, kdo obsah opery nezná.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama