Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Tristan a Isolda 20.2.2009 v 19:00

2. března 2009 v 0:01 | klm007 |  ABC
Připraven na tříhodinovku po vzoru Richarda Wagnera jsem se vydal na Tristana a Isoldu do ABC. Že to nebude žádná hitovka, bylo zřejmé ještě před začátkem. Polovina divadla. Hlavně abych neusnul. Scéna bez opony. Kovové sudy, velké plachty z parašutistického hedvábí, všelijaké podivuhodné hudební nástroje… a když jsem se v programu dočetl, že celé představení režíroval Ondrej Spišák, absolvent alternativy na DAMU - bylo jasno.

Jenže! Po prvních několika minutách bylo jasné, že žádná nuda či deprese nebude. Představení svou formou lze skutečně zařadit mezi alternativu, ale rozhodně i konzervativní diváci budou spokojení. A diváci byli. Již děkovačka před přestávkou dávala tušit, že divákům se představení líbí a na konci byl veliký sukces.

Jednoduchými prostředky tohle "studentské" představení dokázalo diváky zaujmout. Tristan a Isolda je taková pohádka, která nemá velkou šanci na přežití, pokud by se inscenovala moc tradičně. To by se pak asi těžko udrželo napětí, příběh by sklouzl k popisnosti. Pokud se ale trochu změní forma, tak obsah krásně nakyne do sebemenšího zákoutí formy a představení se upeče do křupava.

Na hercích je patrné, že pochopili režijní záměr. Hrají velmi civilně, skoro až amatérsky, což dává představení obrovské kouzlo. Prostě takový návrat ke kořenům. Nač používat drahé multimediální efekty, či složitou mašinérii? S tímhle představením by mohli kočovat přes léto na vodáckých kempech a úspěch by byl také zaručen.

Celý herecký tým krásně spolupracoval, romantický příběh byl hrán velmi věrohodně a příběh krásně klouzal časem. Šup, šup, byla pauza. Šup, šup a byl konec. Toto uteklo. Ani minuta hluchá, ani minuta slepá. Člověk ani nevnímal, že téměř každý herec hraje během představení několik různých rolí.

Jakub Prachař byl jako Tristan až dětsky nezkušeně roztomilý, díky čemuž měla Isolda (Zuzana Kajnarová) navrch. Jejich láska byla skutečně učebnicová (i když podpořená kouzelným lektvarem), který neuhlídala komorná, jako kapka rtuti živá, Lucie Pernetová. Hynek Čermák jako král Marc byl v chlupatém kožichu tak realisticky pohanský, že to jeho tetování bylo vlastně zbytečné. V divadle nebyl divák, který by z něj neměl respekt. Stejně tak i Hanuš Bor byl ve svých postavách silný a démonický. Rostislav Novák a Jaromír Nosek ve vedlejších rolích dokázali skvěle nahrávat.

Je škoda, že toto představení není tak úspěšné, jak by si zasloužilo. Proto vy všichni, kteří se chcete pobavit a přitom vidět krásné divadlo v nepříliš často používané formě, běžte. Vstupenky seženete snadno a já vám garantuji, že nebudete litovat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Narcis Horský Narcis Horský | E-mail | 3. července 2009 v 11:02 | Reagovat

Litoval jsem.Souhlasím,že se "skoro amaterským hraním" by byl "na vodáckých kempech úspěch zaručen".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama