Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Mikve 31.03.2009 v 19:00

5. dubna 2009 v 18:56 | klm007 |  Stavovské divadlo
Ze všech stran jsem slyšel, jaké je Mikve hit. Vyprodáno, vyprodáno. Sehnat vstupenky (pokud nechcete sedět na galerii) jde jen po známosti. A tak jsem po známosti sehnal vstupenky a vyrazil. Poučen o ději, i o tom, co to mikve je, šel jsem s představou, že se mohou dít zajímavé věci. První co mne naprosto uchvátilo, byla scéna. Jednoduchými lany rozdělena na sektory. Vepředu jakási centrální hala, kam se přichází, kde se odpočívá a odkud se odchází. Vzadu pak vlastní bazén, kde se mikve provádí. Skutečný bazén, se skutečnou vodou, prostor nazvučen jako v koupelně a zcela nahé herečky se zcela ponořují, aby tak proces mikve byl velmi realistický. A na úvod ještě něco, Mikve je hra pro osm hereček. Žádní chlapi, jen mužský hlas ze záznamu.

V těchto lázních se setkávají postavy z místní komunity, každá vypráví svůj příběh a to zdržuje. Než se od osmi žen dozvíme, co jsou zač, uběhne první část hry. Ačkoliv je poměrně brzy jasné, co která postava vyjadřuje a jaké postoje zastává, přesto stále a stále přicházejí, odcházejí a do toho deklamují židovská pravidla. Tato "hodina židovského náboženství" je však určena pouze divákovi, aby se seznámil se židovskou kulturou. To je sice zajímavé, ale tento dokument, je naprosto neslučitelný s rytmem hry a principy divadla. Proto skutečně ještě jednou uvádím, že první část je neskutečně dlouhá a nudná. Proškrtal bych ji o 20 minut a pak by byla bez chyby.

Druhá část již má spád. Nic již není třeba vysvětlovat. Divák je poučen. Již může nastat akce. Zde se pak ukázalo, že jak režisér Michal Dočekal, tak herečky naprosto přesně dokázaly interpretovat povahu svých postav. V jednom okamžiku mi do očí vyhrkly slzy, nakolik byl příběh silný. A právě kvůli tomu závěru, je toto představení hit.

Ústřední postavou je lázeňská Šošana v podání Ivy Janžurové. Ačkoliv tuto skvělou herečku miluji a vždy se na ni těším, tak bohužel dnes musím kritizovat. Iva Janžurová totiž celou svou roli odehrála s nápovědou. Přesto i tak se dokázala Janžurová stát středobodem dění, neboť to ona organizovala mikve, ji všichni museli poslouchat. Tedy, až na Širu - Vandu Hybnerovou. Ta představuje nové myšlenky a snahu přistupovat k životu sice v souladu s vírou, ale se střízlivým pohledem na ni. Postava je to temperamentní, do jisté míry je i hybatelkou děje, takže Hybnerová působí velmi přirozeně. Vděčná je i role Jany Bouškové - Esti. Postava v myšlení jednoduchá, ale přímá a diváky velmi oblíbená. Eva Salzmannová jako Chedva moc prostoru a možností interpretace nemá. Ač se vlastně celý hlavní příběh točí kolem ní, vlastně jen statuje a nechá se vést okolnostmi. A tak Salzmannová postavila svou roli hlavně na hlasové rovině, neboť kdykoliv promluví, její barva hlasu působí vždy velmi emotivně. Skutečně gravidní Magdaléna Borová jako Tehíla hrála pannu, což působilo poněkud absurdně, ale snad si této disproporce moc diváků nevšimlo. Borová má nádherné vlasy, což v příběhu dokázala velmi dobře prodat. S vlasy odkrytými i zakrytými bylo řečeno mnohé a postavu to tak zcela jasně podpořilo. Velmi veselých žen velkého světa, dam neurčité pověsti se už Antonie Talacková asi nezbaví. I zde v roli Miki tak působí. Talacková se po jevišti pohybuje jako živel bojující proti konvencím, ale se snahou pochopit židovskou víru, aby byla v manželství spokojená. Univerzální Taťjana Medvecká - Hindi - opět dokazuje, že je velkou herečkou. Její vteřinová proměna ze sebevědomé ženy středních let v bezmocnou stařenu, patří k silným okamžikům hry. Pavla Beretová jakožto Eliševa se svou jednou větou musí stavět na mimice a gestice, což se jí docela zdařilo, neboť její postava je o dost mladší, než je věk herečky. Všechny tyto ženské postavy doplňuje Helena Velická ve hře na violoncello, jakožto jediný zdroj hudby.

Jak jsem již napsal. Pokud by se první část seškrtala o polovinu, bylo by to představení naprosto dokonalé, se silným emočním rámcem. Pokud bych šel znovu, tak jedině na druhou polovinu. Nechávám proto na zvážení diváků, zda na Mikve půjdou. Nicméně je jasné, že velmi silný závěr, svou silou přebije i nudný začátek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama