Zajímavé představení dávají v Nové zkušebně na Vinohradech. Jedná se o typicky ženské téma - samota, odcizení, bezdětnost a přechod. To vše v sobě skrývá hlavní hrdinka v podání Lucie Juřičkové. Docela jednoduchá synopse příběhu však rozplétá velmi zajímavé vztahy. Hlavní hrdinka je letuška, která se vrací z daleké cesty přes několik časových pásem a tak se není čemu divit, že prostě kdesi v tranzitu na letišti usne. Takhle je příběh anoncován. Ve hře se to jen tak lehce zmíní, takže divák by měl jít na toto představení dopředu připraven, pak by se totiž mohlo stát, že by celou hru vůbec nemusel pochopit. Ona totiž celá hra je vlastně vyprávění snu. Každý máme nějaké ty sny a občas jsou to velmi zamotané příběhy, do kterých vstupuje naše vědomí, podvědomí a nevědomí.
Krom hlavní hrdinky v příběhu účinkují také Vladimíra Striežencová, Pavel Batěk, Lucie Štěpánková, Radovan Klučka. Ačkoliv by se to mohlo zdát, že to budou postavy jen vedlejší, není tomu tak. Každá postava má docela velký prostor, aby uplatnili své herectví. Zajímavá je také scéna, která celý příběh posouvá do takové té roviny "Alenka v zemi za zrcadlem". Příběh je velmi vrstevnatě složen, tak jak už to u snů bývá. Dotýká se mnoha citlivých témat a snový charakter jim dává velkou sílu. Za zmínku také stojí "pohybová spolupráce", neboť postavy se skutečně pohybují tak jaksi "plavmo", jako by měly menší gravitaci. Díky tomu je skutečně navozena ta pravá snová atmosféra. Například fyzický kontakt Pavla Baťka a Lucie Juřičkové je velmi citlivý, lehce klouže po scéně a přitom plný snových erotických představ.
Je však třeba říct, že i na tomto představení byli diváci, které to nebavilo. Koukali na hodinky, poposedávali a na konci si oddechli. Přesto byl na konci dost velký potlesk na to, abych mohl napsat, že je to představení docela úspěšné a rozhodně stojí za vidění. Už jen proto, že každý z nás již někdy zcela jistě měl takové "realistické" sny. Hra je to krátká, hraje se bez přestávky.