Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Jana Eyrová 20.04.2009 v 19:00

16. května 2009 v 22:42 | klm.007 |  ABC
Je v poslední době zvykem, že v Městských divadlech pražských úspěšně uvádějí dramatizace světové literatury. Když jsem zjistil, že mají na repertoáru Janu Eyrovou, automaticky se mi vybavily dvě věci: Charlotte Brönteová a černobílý televizní seriál s Martou Vančurovou v titulní roli. Seriál, o kterém jsem věděl, že všechny ženy v naší rodině milují, ale který já jsem nikdy neviděl až do konce. Měl jsem pochybovačné otázky, zda skutečně jít na dramatizaci této známé literatury, zda jít na ženskou literaturu a ještě do divadla, odkud není úniku? Přesto zvědavost zvítězila, neboť jsem uplatnil své divadelní motto, že divadlo je jen jedno.

Vyprodáno nebylo, ale plno bylo. Věkový průměr byl dost vyšší, zdá se tedy, že svou cílovou skupinu našel. Otázkou zůstává, jak dlouho to bude trvat, než se potenciál seniorského představení vyčerpá. Je to ale skutečně představení pro seniory? Uvidíme, pojďme dál.

Jozefu Cillerovi se podařilo docela dobře navodit anglické reálie. Divákovi nedělá problém uvěřit, že se ocitá na anglickém šlechtickém sídle. Scéna působí velmi vzdušně, což zejména v interiérech navozuje velké prostory velkého domu. Hospodyně paní Fairfaxová se v těchto prostorách pohybuje natolik přesvědčivě, že jí divák snadno věří, že ukočírovat tak obrovskou domácnost je skutečně téměř nadlidský úkol. Za to patří rozhodně dík Carmen Mayerové, která je v této roli téměř k nepoznání namaskovaná. Ostatní vedlejší role, jsou skutečně vedlejší a je vidět, že soubor divadla je velký. Ne každé divadlo si může dovolit angažovat na jednu větu opravdové herce. Pochopitelně celá hra stojí na výkonech jednak hlavní hrdinky Evellyn Pacolákové, která srší velkou energií a její Jana je velmi přesvědčivá a to zejména při obhajování svého jednání, které je opravdu velmi tvrdé, neboť není pochyb o tom, že hlavní hrdinka si za svými názory stojí. V jemnějších polohách je Pacoláková naopak dost nepřesvědčivá, její smutek či slzy působí velmi uměle a to do té míry, že člověk začne zvažovat, zda to není nějaký skrytý úmysl Jany Eyrové. Přesto však mohu s klidem konstatovat, že obsazení této role bylo šťastné. Hvězdou divadla ABC je bezpochyby Hynek Čermák, který v roli Rochestra působí velmi mužsky a velmi opravdově. Není jediné pochybnosti, kterou by divák měl, proč se Jana Eyrová do Rochestra zamilovala. Silný, dominantní a milující, takový je Rochester. Jeho nespoutanost a jistá neotesanost jsou silnými devizami postavy, kterou Čermák velmi přirozeně interpretuje.

Jak jsem již na začátku položil řečnickou otázku, do jaké míry je to představení seniorské a dívčí, je skutečně do diskuze. Je v Praze tolik žen a seniorek, které se vypraví na toto představení? Je bezpochyby jasné, že tato skupina bude pro úspěch hry klíčová. To budou kmenoví diváci tohoto představení.

Lze tedy doporučit tuto hru mladším ženám či dokonce mužům? S klidným svědomím uvádím, že ano. Ženy všech věkových kategorií si tento veskrze romantický příběh užijí. Dokonce i pubertačky mohou být spokojené. A třeba ani nebudou mít předsudky, neboť o knize možná ani nikdy neslyšely. A muži, kteří budou dělat svým ženám partnery, se také nudit nebudou, byť to pro ně nebude zcela jistě nezapomenutelné představení.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama