Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Maškaráda 8.6.2009 v 19:00

29. června 2009 v 21:39 | klm.007 |  Švandovo divadlo na Smíchově
Zcela nezvykle jsem zavítal do Švandova divadla na Smíchově. Nechal jsem se zlákat ruskou klasikou Maškaráda od Lermontova. Do Švandova divadla nechodím z žádného konkrétního důvodu, prostě mám seznam oblíbených divadel, která mi sežerou veškerý čas.

Divadlo bylo docela prázdné, přesto diváci při závěrečné děkovačce byli spokojení. A to zde byli senioři i studenti (povinně se školou).

Začnu neobvykle - scéna. Překrásná, funkční co více si přát. Autor David Vávra si zaslouží jedničku s hvězdičkou, stejně tak i Tomáš Kočko jako autor hudby. A do triumvirátu vynikajících jistě patří i Igor Vejtasa, neboť pohyb a tanec zde představují výrazný interpretační prostředek. Není vždy obvyklé, aby šéf baletu, tedy bývalý klasický tanečník dokázal vymyslet a inscenovat činoherní pohyb tak, aby jej herci dokázali zvládnout a aby působil přirozeně a současně aby nesl i myšlenku příběhu. A zde se to Vejtasovi zcela jistě zdařilo.

Zajímavá je i režie. Radovan Lipus a z druhého konce republiky od Bezručů Jan Mikulášek. Co mají ti dva společného? Pro mne velmi pobodnou atmosféru i stylizaci ve hrách Maškaráda a Evžen Oněgin. Nechci se rozepisovat v případných detailech, pozitivní zcela jistě je, že obě představení jsou prostě vynikající.

Zápletka je jednoduchá, což dává velký prostor inscenátorům. Herci se pohybují velmi lehce, text jim z "huby doslova hladce klouže", takže nijak diváka neobtěžuje básnický a možná již i poněkud archaický jazyk překladu Emanuela Frynty. Ruská atmosféra je velmi dobře vystižena a to si myslím, že je půlka úspěchu ruské dramatiky.

Pochopitelně všemu vévodí herecké výkony hlavních představitelů. Milan Kačmařík je doslova démonickou postavou, dokáže snadno ovládat prostor i diváky a jeho postava je velmi realistická. Každý jeho výstup je radost sledovat. Partnerku mu dělá Jana Stryková v roli Niny a trojúhelník uzavírá Matěj Hádek, jehož postava jakoby do hry ani nepatřila. Zatímco všechny postavy působí velmi stylizovaně, kníže Zvjozdič ač ve vojenské uniformě je velmi civilní. O to více vyniká rozdíl mezi Kačmaříkovým Arbeninem a Zvjozdičem. Baronesa Štralová alias Apolena Veldová příběhem jen tak lehce proplouvá, aniž by snad vážněji vnímala do jaké míry má i ona podíl na závěrečné tragédii. Za zmínku rovněž stojí Kamil Halbich jako Kazarin a Tomáš Pavelka jako Šprich. Jejich vzájemné rozhovory patří k ukázkové herecké partneřině. Mezi oběma to jiskří a s patřičnou dávkou stylizace pak jejich jakýkoliv rozhovor vtáhne diváky ještě více do hry.

Ač je to inscenace poměrně stará, rozhodně doporučuji k vidění. Ruská klasika je stále populární a není se co divit. Dobrý autor, dobrá hra, spokojený divák. Další perlička do sbírky maturantů a ostatní (ti starší) mohou zavzpomínat na ruštinu, když se učili o великом русском писатели.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Narcis Horský Narcis Horský | E-mail | 3. července 2009 v 10:36 | Reagovat

Předpokládám,že Vás zkušenost s "Maškarádou" přiměje k "prošlapávání cestičky" do Švandova divadla častěji,neboť i tady dovedou připravit zážitky,o kterých stojí zato psát.Včetně hostů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama