Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Bezruč?! 19.10.2009 v 19:00

25. října 2009 v 1:48 | klm.007 |  Hostující soubory
Člověk by ani neřekl, že není z Ostravy. Opět a stále je téměř až pronásledován Divadlem Petra Bezruče. Po několika hodinách odpočinku jsem opět seděl na jejich představení. Tentokrát to bylo v Divadle v Dlouhé a hráli Bezruč?!

Kolem tohoto představení se šířila taková podivná šeptanda, že prý je to skvělé, že prý to je a není životopisné a prý to je a není pro mladé (rozuměj studenty). Nic jsem tedy nečekal (což je mé oblíbené) vyrazil jsem. Bylo vidět, že jeviště je Bezručům velké, lépe jim to vyhovuje v Celetné. Ale u hostovaček už to tak bývá, že jeviště není dokonalé. Divadlo bylo plné a plné bylo studentů. Podařilo se mi, že jsem seděl uprostřed řady a všude kolem mne středoškoláci.

Anotace tohoto představení hovořila o jakémsi kabaretu. Pod pojmem kabaret si představuji zcela něco jiného, nicméně to mne nijak nemátlo. Inscenace na mne působila tak nějak psychedelicky. Vysoká míra stylizace mi zvláště v první polovině přišla dost nesrozumitelná. Zřejmě se předpokládá, vyšší znalost Bezručova díla. Můj oblíbený autor to rozhodně není. První polovina mne vůbec neoslovila. Ani plus ani mínus. Když se nudím, obvykle usínám. Tentokrát nic. Jen jsem seděl, hleděl a těšil se na přestávku. Slova z jeviště na mne padala, ale vůbec mne nezasáhla. Měl jsem pocit, že akce na jevišti vypovídá o zcela něčem jiném, než co jsem slyšel. Po přestávce jsem se začal bavit víc. Snad to bylo tím komunismem, který byl tak nějak "monstrózně a přitom absurdně" inscenován. Tehdy jsem měl pocit, že jsem pochopil, o co autorům šlo.

Dle svého subjektivního názoru tedy hodnotím toto dílo dost rozporuplně. Co považuji za pozitivum, je skutečnost, že jsem nějak zachytil stručný životopis tohoto významného básníka.

Co se týče hereckých kreací, tak Jan Vápeník působil v hlavní roli velice sebevědomě, věrohodně s velmi dobře propracovanými detaily své role. Naprosto uchvácen jsem ale byl Lukášem Melníkem, který vedle postavy Vladimíra Vaška, kterou měl v partu Vápeník, představoval Petra Bezruče. Melník s kostýmem naopak a se zašitými rukávy byl skutečně "bezruč". A je skutečně otázkou a otázkou vhodnou k diskuzi, zda byl Vaškovým ďáblem či andělem. Vzájemná interakce obou herců byla skvostná.

Stejně tak téměř dokonalý byl Norbert Lichý, který představoval nejrůznější postavy, které Bezručovi zasahovaly do života. Lichý je skutečně velký herec. Nemusel vůbec hrát, stačilo mu, aby na jevišti "pouze" byl. Každý jeho výstup byl zážitek. Stejně tak i Sylvie Krupanská jako Marie opět přesvědčila, že je kvalitní herečka. Vlastně celý soubor je velmi dobře personálně sestaven. Je radost na Bezruče chodit.

Škoda, že se režisérovi Martinu Františákovi nepodařilo skvělé nápady a originální inscenační záměr zcela předat divákovi. A ač byl na závěr velký potlesk, nepodařilo se tvůrcům publikum dostatečně oslovit. Studenti po mé pravé ruce si během představení četli Bravo Girl, studenti po mé levé ruce, měli otevřenou lahev s bílým vínem a brčkem jej během první části vypili. Divák má být veselý, že…

Nějak cítím, že představení je velmi dobré, přesto mne nijak nezasáhlo a proto se tentokrát zdržím komentářů, zda doporučit či nikoliv.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama