Hudebně pohybové představení Terezy Helšusové nastavuje zrcadlo krizi mezilidských vztahů. Takhle je toto představení popsáno v programu. K tomu tam pak najdeme větu "Přijďte se tomu zasmát". Po "Camouflage" je to další pohybové divadlo v Kolowratu.
Tentokrát je na scéně mikrofon, projekční plátno a (opět) dvě kostky. Hudba logicky ze záznamu je tentokrát skutečně vynikající - autor Jan Budař. K tomu vynikající živý zpěv Eleny Sonenshine. A to je v podstatě všechno co stojí za pochvalu. Filmové dotáčky jsou v podstatě inertní.
Vlastní příběh a choreografie jsou velmi řídké. Kdyby to dávali v televizi, klidně u toho můžete vařit či žehlit. Netřeba tomu věnovat 100% pozornost. Nejslabším článkem se zdá být scénář. Okamžiky vtipné (ano, občas jsem se smál), jsou střídány okamžiky nudnými či trapnými. Být to na videu - stále přetáčím. A jelikož je příběh slabý, tanec tomu moc nepomohl - choreografie Zuzana Šimáková. Jednotlivá čísla na sebe nenavazují a tak se představení stává klipovitým. A přitom obsazení je skvělé. Jak dámy, tak i páni mají silný komediální potenciál, který by pod patřičným vedením a patřičnými nápady dokázali skvěle zužitkovat. Je vidět, že se tanečníci snaží, ale kde nic není...
Dámy Michaela Procházková, Tereza Slavíčková a Tereza Helšusová se tak zmohly na pouhé parodie přerostlých puberťaček či bezzubých babek. Michal Jurisa byl nepřirozeně diskotékový se zbytečně přehrávanými výstupy na téma gay a travestie. Viktor Konvalinka měl předepsanou roli jakéhosi nadsamce, což však nebylo dostatečně vypointováno a tak jeho výstupy, stejně jako výstupy ostatních, padaly pod stůl.
Celé představení jež je kratší hodiny by potřebovalo proškrtat, většinu výstupů vypointovat a vlastně nově postavit. Nebýt výkonu živé zpěvačky a kamarádů v publiku, asi by se moc netleskalo. Vysoká cena 400,- Kč a porovnání s podobným souborem Veselé skoky, jednoznačně neobstojí. Zapomenutelné představení ala školní besídka v interpretaci profesionálních tanečníků má nakročeno k derniéře.