Je to až trapné jít poprvé na hru, která měla premiéru už v roce 2002, ale stalo se. Hrdý Budžes. Legenda. Vždy mne od návštěvy odrazovalo vstupné. Téměř čtyři stovky je na činohru skutečně mnoho, zejména pokud mám násobit dvěma, neboť do divadla chodíme dva. Také ta hysterie kolem obsazenosti představení mne nebavila. Nakonec se však "něco" stalo a já po několika letech seděl v Divadle bez zábradlí.
Barbora Hrzánová byla skvělá. Dobře jsem se bavil - ale vlastně jen jejími výstupy. Docela mi tam vadily zbylé postavy, které vždy vynikající náladu umrtvily. S herci to nemá nic společného - Jarmila Vlčková, Libor Jeník, ti hráli normálně. Spíš bych to viděl jako inscenační problém. Jelikož hlavní představitelka hraje i ostatní postavy, nejen sebe, jistě by nebyl problém, aby hrála i ostatní postavy, které hrají "muž" a "žena". Tyto dvě postavy bych však klidně na scéně ponechal a mohli by hrát beze slov.
Každopádně toto pseudomonodrama, tedy jakési divadlo jednoho herce mne pobavilo, diváci byli nadšení, takže pamětníci dob komunismu si jistě užili. I já mnohdy s úsměvem vzpomínal na dobu svého mládí…