Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Romeo a Julie 27.9.2009 ve14:00 a 19:00

25. října 2009 v 1:24 | klm.007 |  Národní divadlo
Náhoda tomu chtěla, že jsem viděl odpolední i večerní představení. Jelikož obsazení bylo totožné a obě představení byla v podstatě na stejné úrovni, psát budu komplexně.

Michalovi Štípovi se podařilo být uvěřitelným. Dokázal své technické schopnosti přesvědčivě implantovat do výrazu a díky tomu bylo jeho herectví přirozené. Adéla Pollertová díky své postavě to má snažší, nicméně i ona svou technickou zdatnost použila jako základní kámen pro přesvědčivé herectví.

Petr Strnad byl jako vánek, dokázal snadno zužitkovat svou techniku pro lehký taneční projev. Přesto však ve scéně umírání měl jako Merkucio výraz v obličeji bez emocí, což mu zbytečně ubíralo body. Viktor Konvalinka, rozený Benvolio se v této roli pohybuje tak přirozeně až srdce plesá. Byla radost jej opět po velmi dlouhé době vidět na jevišti.

Tybalt Radek Vrátil má tu nevýhodu, že vždy bude srovnáván s Jiřím Kodymem. Výrazem, posilovnou, ba ani tancem mu nemůže konkurovat a tudíž vždy bude druhý, byť dnes to vlastně vůbec nebylo špatné. Stejně i tak dokonalý tanečník jakým je Richard Kročil nemůže nahradit v roli Parise Pavla Pišana. Pišanův Paris byl slizoun, kterého se štítilo celé hlediště. Kročil je elegán, který se vlastně líbí, takže emočně nebude mít Julie v divácích nikdy podporu, proč vlastně toho Parise nechce.

Za zmínku také rozhodně stojí Klára Kutilová v roli Kapuletové. Tato chodící role s velmi malým prostorem má však několik zásadních gest, která prostě musí být dokonalá, aby se příběh správně odvíjel. Kutilová byla v této roli vynikající. Dnes byla prvně v roli. Stejně tak poprvé v roli byli i Tomáš Kopecký a Karel Audy jako "doprovod" a vlastně k tomu není co dodat.

Obě představení měla u diváků úspěch, dokonce večer několik lidí při klaněčce stálo (a ani nevadilo, že to byly fanynky Romea).

Orchestr v první části hrál téměř dokonale (ve smyslu Národního divadla), po přestávce si to trochu pokazil (díky žesťové sekci). Chyběli také muzikanti na mandolínu, jejich part byl hrán ze záznamu.

A pokud jsem minule psal o mexických vlnách ve sboru a nikoliv synchronizaci jak má být, tak dnes byly sbory jako jedno tělo. Ať už tedy šel někdo odpoledne či večer, neprohloupil a opět se ukázalo, že toto představení patří k tomu nejlepšímu co na scéně Národního divadla je.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Narcis Horský Narcis Horský | E-mail | 29. října 2009 v 10:58 | Reagovat

K večernímu představení dne 27.9.bych dodal,že mezi "dětmi ulice"zajiskřil Mattia Mantellato a střelhbitý potlesk publika ho ani v rotacích neminul.Dojmy z tohoto představení jsem srovnával s obsazením dne 22 10. Konstatoval jsem,že Štípa Romea jen "hraje",zatímco Katsapov "jím je",stejně tak se mi jevil jako patřičnější projev I.Mikešové v porovnání s A.Pollertovou v roli Julie.Představení bylo oceněno potleskem publika vstoje v celém hledišti.

2 klm.007 klm.007 | 31. října 2009 v 0:12 | Reagovat

Mattia je skutečně hvězda. Pokud netančí v Romeovi, tak je vidět, že nikdo další ze sboru není schopen točit "secondy". Kdyby měl Mattia 180cm, jak je vynikající sólista, ale to by pak asi nebyl v Praze...

Já jsem viděl Romea x-krát, ve všech obsazeních. Pollertová díky své drobnosti je spíše uvěřitelnou Julií (ikdyž v Monte Carlu mají Julii, o které si ze začátku v divadle všichni mysleli, že je to stará Kapuletová). Pollertová je také mistr světa v mimických výrazech. Díky své drobnosti pak s ní mohou partneři při zvedačkách dělat divy. Mikešová odvádí dobrou práci, přesto však hvězdou není. Srovnávat Štípu s Katsapovem je ošidné. Katsapov je univerzální voják, který dokáže výborně zatančit cokoliv, což někdy u něj svádí k rutinérství a třeba u Romea mám pocit, že ho ta role neuspokojuje. Však ji také zdědil po Matějovi Urbanovi. Štípovi, pokud to není ruská klasika trvá vždy déle, než roli vnitřně zpracuje, přesto si troufnu tvrdit, že v Romeovi našel ten správný výraz. Pokud to tedy mohu shrnout, v představení Romeo a Julie je mi v podstatě jedno, která dvojice tančí, dokáží mne uspokojit všichni. A mám je rád taky všechny, ikdyž někdy o nich píšu ne příliš lichotivě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama