Nebylo zrovna nejlepší pozvat na Novou scénu v lednu brněnské divadlo, respektive Národní divadlo Brno. Leden, nejslabší měsíc a ještě "neznámé" představení s "neznámými" herci na "neznámé" scéně, udělal své. Snad týden bylo na pokladně v divadle napsáno, že jsou "členské" vstupenky, tedy za 50,- Kč pro zaměstnance. A když jsem pak do divadla přišel a měl od kamarádky "přístavky", bylo jasné, kdo je divákem. Všichni se navzájem znali, takže moc prodaných lístků za plnou cenu nebylo a to divadlo bylo zaplněno na takových 60%. Podstatná ale nebyla návštěvnost, ale vlastní inscenace.
Když se řekne Jan Antonín Pitínský to je totéž jako velká stylizace a nikoliv odpočinková podívaná. A taková je i Marnie. Hitchcockův film znám a tak jsem věděl, že představení se mi asi moc líbit nebude. Jaksi obecně se mi tyhle napínavé věci nelíbí - nedokážou ve mně vzbudit dost strachu na to, abych představení hltal. Díky tomu u mne propadla "Žena v černém" a "Záhada" z Fidlovačky. Tam kde se ostatní třesou strachy, tak já už mám děj rozklíčovaný a napětí je tudíž pryč.
Těšil jsem se tak spíše na inscenační provedení, než na hru samotnou. Jednoduchá scéna a nutnost zapojit nejen fantazii, ale i inteligenci k tomu, aby divák hru pochopil. Člověk pořád musí dumat nad tím co se děje na scéně a proč se tak děje. Výborná výprava Tomáše Rusína a perfektní Pitínského vedení dělá z představení kompaktní dílo. Eva Novotná jako Marinie hrála jako o život, přesto však plno diváků spalo - v mém okolí jsem jich napočítal pět.
Zajímavé představení, které však nebylo mým šálkem čaje, mohu doporučit jen zkušeným divadelníkům, kteří jsou obeznámeni s Pitínského prací.