To už musí být skutečně divadelní krize, když i na tento druh představení se dají sehnat vstupenky v den představení a ještě na super místa. I tak nakonec nebylo vyprodáno.
Připadá mi poněkud zbytečné hodnotit představení, které se hraje již poměrně dlouhou dobu a kolem kterého jdou legendy veselých historek.
Začátek je poněkud těžkopádný a rozpačitý, naštěstí je angažováno mnoho statistů, respektive statistek, které se pokoušejí dělat tu správnou striptýzovou atmosféru. Nakonec se představení přece jen rozjede a musím říct, že jsem se docela bavil. Jednoduchá scéna Davida Marka a nápaditá režie Radka Balaše, dělá z představení v dobrém slova smyslu lidovou zábavu. Ačkoliv v představení účinkuje mnoho žen, jejich role jsou vedlejší. Hlavní slovo patří mužům.
Dalo by se říct, že v hlavní roli účinkuje Filip Blažek. Jeho Jerry Lukowski je však nezajímavou postavou. Blažkovi se nepodařilo dát postavě nějaký lidský rozměr a tak na scéně je to pořád jen Blažek. Vlastně všichni muži Blažka lehce přehráli. I Matyáš Valenta, který byl neuvěřitelně přirozený a hrál velmi přesvědčivě (zřejmě mu ta Ulice svědčí) právě syna Lukowského.
Michal Novotný je známý svým velmi dobrým pohybovým nadáním (vždyť spolupracovali i s baletem Národního divadla), nicméně po Tobruku si stále drží váhu, takže Dave Bukatinsky, rozhodně není tlusťoch. Novotný se dokázal v tvrdé konkurenci ostatních hráčů prosadit a svými pohybovými kreacemi diváky pobavit.
Pavel Rímský, byť zde jako učitel tance, byl naopak velmi stoický, skoupý na gesto, což z postavy Harolda Nicholse dělalo taktéž komickou postavu.
Daniel Bambas dokázal velmi dobře využít svou štíhlost a výšku k zajímavým kreacím a rozhodně bylo velmi vtipné neustále sledovat jeho šílené přebíhání jeviště. A i když bylo jasné, že nakonec dokáže "běhat po zdi", stojí tento akrobatický kousek za pochvalu. I Daniel Bambas jako Ethan Girard obstál v konkurenci svých kolegů.
Velmi dobrou pozici v týmu měl Ladislav Frej. Díky jeho věku a schopnosti parodovat sám sebe, byl jeho Bejk vždy vítanou postavou na jevišti.
Poslední, kdo zbývá z party striptérů, je Pavel Batěk. Malcolm McGregor není nijak výrazná postava, nicméně Batěk z ní dokázal vyždímat maximum a díky tomu přehrál všechny své kolegy a stal se hvězdou večera. Jeho specifický způsob oblékání a "pózička" mne budou ještě dlouho rozesmávat.
A jelikož to je muzikál, nutno zmínit i hudbu. Autor David Yazbek složil příjemnou striptýzovou hudbu, která je dostatečně vlezlá, aby si ji divák pobrukoval cestou z divadla. Horší už je to s překladem písní. Texty jsou velmi krkolomné, jdou proti hudbě a rozhodně se člověk musí hodně soustředit na to, aby vnímal obsah textu, o nějaké lehké písňové rýmovačce nemůže být ani řeč. Písňové texty- Radek Balaš a Hanuš Bor - považuji za nejslabší článek inscenace a inscenace tím hodně trpí.
Ne všichni herci byli dokonalí zpěváci, mnohdy než zpěv znělo ono pověstné "herecké zpívání."
Pokud tedy přimhouřím oko nad písňovými texty, doporučím toto představení hlavně ženám, které se rády pobaví nad "problémy mužského světa" a okouknou nahatá mužská těla všech věkových kategorií. A závěrečný striptýz pak přinese uvolnění z denního stresu a radost z a do života.