To je zvláštní, to je zvláštní, jaká to shoda! To jsou slova z této podivuhodné hry, která měla u studentů obrovský úspěch. Na představení bylo totiž velké množství studentů, až to vypadalo, že se jedná o "vysílání pro školy." Bylo to skutečně překvapivé, neboť absurdní drama není pro všechny stravitelné. Zde se to však Jakubovi Špalkovi povedlo. Marně pátrám po něčem, kde by byla Špalkova režie špatná. Jednoduchá funkční scéna Karla Špindlera zcela jasně navozovala britský interiér a do toho ta úžasná konverzace.
Zatímco Máry v podání Pavla Lagnera a Lukáš Jůza jako velitel požárníků jsou do jisté míry upozaděni, zbylí čtyři herci si naprosto jednoznačně získali srdce diváků.
Martin Hofmann se svou osobitou dikcí a kamenným výrazem (byť občas se neudržel a zasmál se) stvořil typického britského gentlemana s tak neobvyklým jménem jakým je Smith. Hofmannovi postačí jen povytáhnout obočí a diváci šílí.
Manželka, stejně chladná, byť s lehkou dávkou ženské hysterie, to je Jitka Nerudová - Rotreklová. Její argumentace a podivné odpovědi dělají tuto postavu velmi plastickou.
Jako z jiné planety jsou manželé Martinovi. Oba herci - Monika Zoubková a Petr Lněnička používají ve své herecké práci více gest, jsou více rozpohybovaní, nicméně jejich vzájemná konverzace na téma odkud a zdali se znají - ono výše zmíněné: "To je zvláštní, to je zvláštní, jaká to shoda!" patří k vrcholům hry.
Rozhodně doporučuji mladému publiku, které tohle nejvíc ocení. Na první pohled hra, která nedává smysl (tak už to u absurdních dramat bývá), nastavuje pověstné zrcadlo našim prázdným konverzacím, které tak často vedeme.