A opět Černé mléko. Velmi povedenou inscenaci v Divadle v Celetné jsem navštívil opět po poněkud delší době. Ukázalo se, že herci zvolna opustili původní text, který se jim stal jen vodíkem k dialogům. Někdy to bylo na škodu, jindy naopak přirozená mluva i akce věci prospěla. Jedno je však jisté. Vynikající obsazení obou hlavních hrdinů dělá z této současné hry skutečný živoucí příběh. Marek Němec v roli Levčika rozehrává velkou hru, proměněn v nemilosrdného obchodního cestujícího vytváří postavu, která má sympatie diváků. Je to zvláštní, ale Němec stvořil zavrženíhodnou postavu, která je tvrdá nejen ke své partnerce, k zákazníkům, ale i k sobě samotnému a přesto divák naprosto chápe jeho jednání a v celé té zvrácenosti mu možná i fandí. Lucie Žáčková jako Šura musí víc bojovat o divákovu přízeň. Přece jen vulgárně hovořící žena, která v pokročilém těhotenství hulí jako fabrika není to, co by divák miloval. A zatímco Levčik je vlastně pořád stejný, Šura se v průběhu hry mění a změní. A to je velká příležitost pro Žáčkovou, která ji naplno využila.
Ostatní herci v drobných rolích vytvořili velké panoptikum místních postaviček a i oni se velkou měrou podíleli na úspěchu představení. Protřelá a pragmatická pokladní Jelena Juklová, slabošský Míša - Lukáš Jůza, dobrosrdečná teta Paša - Jana Vaňková, věrohodný opilec bezdomovec Tomáš Karger, soucitu hodná Petrovna - Věra Kubánková a nenápadný vesničan Vlastimil Čaněk.
Vynikající text, i jednoduchá tvůrčí režie Jakuba Špalka je skvělé východisko pro dokonalou partneřinu obou hlavních hrdinů. Němec i Žáčková stvořili reálný i realistický pohled na život mimo idealizovaný svět televizních seriálů. Pokud někdo hledá v divadle odraz skutečného života, v Černém mléku jej najde.
Tuto svěží hru doporučuji každému do věku padesát let. Starším jen těm, co mají otevřenou duši k sledování současného života kolem nás.