close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Spací vady 31.1.2011 v 19:00

12. února 2011 v 22:14 | klm.007 |  Divadlo Na zábradlí
Radka Denemarková je zajímavá autorka a tak se vždy vyplatí kouknout na její díla. Ovšem tentokrát mne Spací vady absolutně minuly.

V Praze se potkaly dvě hry, kde řeší osudy člověka, který se ocitne v jakési čekárně. Jeho tělo je již po smrti nebo těsně před ní, ale duše (v širším slova smyslu) stále čeká v jakémsi předpokoji na další cestu. V Divadle na Fidlovačce mají Hotel mezi dvěma světy, v Divadle na zábradlí mají Spací vady. Zatímco vykreslení i interpretace jednotlivých postav na Fidlovačce je hodně šablonovité a tím i srozumitelné, v Divadle na zábradlí se obsah i forma pohybují v hodně intelektuální rovině a ještě ke všemu v silně feministickém pohledu na svět. Představení je pro tři herečky ve třech věkových kategoriích. Každá postava zobrazuje určitou postavu světové ženské literatury. Je zde mladá Sylvie, vycházející ze skutečné spisovatelky Sylvie Plathové, dále je zde starší dáma Virginie, tedy Virginie Woolfová a pak je zde žena středního věku, která je sice fiktivní, nicméně vše navádí diváka k tomu, aby tuto postavu jménem Ivana, zvaná madam T. identifikoval jako ještě žijící Ivanu Trump.

Tyto ženy pak probírají svůj život, hodnotí jej, a protože se jedná o spisovatelky, přicházejí na řadu květnatě kudrnaté věty, intelektuální prohlášení až v tom množství tak odosobněných slov jsem se utopil.

Marie Spurná jako Virginie, vládla scéně první polovinu hry. Spurná velkými teatrálními gesty, sarkasmem, cynickými poznámkami, hlasovou intonací i mimikou udělaly z Virginie jakési monstrum, které terorizovalo svou spolubydlící Sylvii, kterou ztvárnila Magdaléna Sidonová. Herečka se musela svou submisivní rolí probojovat na rovnocennou spoluhráčku, neboť ze začátku byla vnímána spíše jen jako nahrávačka Spurné. Díky tomu se tak Sidonové podařilo vybudovat nejvěrohodnější postavu, neboť role Sylvie byla oproštěna od jakýchkoliv vnějších projevů a Sylvie se tak prostřednictvím Sidonové projevovala hlavně niterným herectvím.

Mezi tyto dvě postavy se v druhé polovině představení vmísila Ivana. Excentrický projev, umocňovaný hloupostí a jednoduchostí dal příležitost k širokému spektru hereckého projevu Janě Hubinské.

Každá z hereček tak měla příležitost a čas vypracovat svou postavu. Všechny měly svůj vývoj, zažily i svých hvězdných patnáct minut na scéně. Radce Denemarkové se podařilo propracovat jednotlivé postavy tak, aby měly svůj vývoj a nebyly smutné. Mne však zcela udolaly intelektuální deklamace. Obsah šel absolutně mimo mne. Občas jsem se usmál, ale nic víc. Studenti za mnou se smáli hodně, režisér Juraj Deák, který seděl nedaleko mne, se ve druhé půlce už asi také nudil, protože docela často koukal na mobil. Síla závěrečného potlesku však hovoří o úspěchu hry a divadlo bylo plné. Na konci jsem vyslechl rozhovor dvou studentek, které si pochvalovaly, že to bylo super, že to bylo jako ze života.

Velmi sympatická byla scéna Petra Kunce. Pokoj částečně připomínal byt a částečně knihovnu. Vysoké dveře, navozovaly pocit staré budovy (zámek nebo špitál). Kateřina Štefková zase kostýmně velmi dobře doplnila dobu i jakési pseudospolečenské postavení jednotlivých postav. Režisérka Slobodanka Radun velmi dobře pracovala s jednotlivými "epizodami", které byly dobře propracovány a vždy ukončovány zatmívačkou. Ovšem divadelní hra jako celek tím utrpěla, neboť se zcela ztratila dramatická a dějová linka.

S ohledem na mé osobní prožití této hry, nedoporučuji návštěvu. S ohledem na to, jak tuto hru vnímali jiní, zajděte se podívat. Důrazně však upozorňuji nekuřáky, aby si do divadla vzali nějaké staré oblečení do fabriky. Tak zakouřené divadlo jsem snad ještě nezažil. Cigaretový kouř se valí z divadelní kavárny k šatně, ovšem není úniku, skrz kavárnu je třeba jít do sálu a v sálu je nahuleno stejně. Toho cigaretového kouře byl opravdu tak hodně, takže ještě zvážím, zda do té udírny ještě někdy zavítám…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama