Ta imaginace je opravdu úžasná. Hry o Marii mají šanci na mnoho repríz. Je fakt, že dnes byly vyhlášeny členské, tedy zaměstnanecké vstupenky za sto korun, ale to bylo spíše tím, že se dlouho nehrálo a tak se nejlepší reklama - šeptanda vytratila.
Díky známým v divadle jsem měl možnost jít právě za těch sto korun a tak jsem seděl v pohodlí přízemí, ovšem na mnohé efekty nebylo pořádně vidět. Zdá se tedy, že první a druhý balkón je na toto představení ideální.
Hvězdou večera byla jako vždy Dana Burešová, která sestru Paskalinu hraje tak pokorně a sympaticky, že diváci se s ní mohou plně ztotožnit. A pokud k tomu přidáme její krásný hlas, je dílo dokonáno a velké ovace v závěru neměly konce.
Pochopitelně i ostatní měli velký úspěch. Nemá cenu všechny vyjmenovávat, ale za zmínku stojí Maria Kobielska .
Co se však ne zcela povedlo, bylo vystoupení vrhačky/chrličky ohně, která byla málo démonická a v intenzitě ohnivých čísel velmi slabá. Také hovory lidí v zákulisí se přes portál nesly až k nám do přízemí.
Bohužel celou produkci rušila pubertální dívka v lóži, která se nudila a tak pořád něco špitala svému bratrovi. Špitání bylo děsivě hlasité a jen se divím, že nikdo v okolí dívku nenapomenul.
Hry o Marii tak stále dokazují, že mají potenciál oslovit ateisty i jeptišky. Síla hudby Bohuslava Martinů a režijní imaginace Jiřího Heřmana jasně ukazují, že nejen obsah, ale i forma je důležitá. Kdoví, jak by byla inscenace úspěšná, pokud by byla realizována klasicky staticky v malovaných kulisách…
Opět inscenaci doporučuji všem. Zejména vy, kteří opeře neholdujete, zajděte se podívat. Budete spokojení, stejně jako mí známí, kteří se tak prvně setkali s operou.