close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Naši furianti 16.2.2011 v 19:00

6. března 2011 v 20:53 | klm.007 |  Divadlo v Dlouhé
Vtipnější vyhrává anebo také silnější vyhrává. Z určitého pohledu jsou Naši furianti v Divadle v Dlouhé úspěšní a skvěle vykreslují společenství lidí v malé obci. Na druhou stranu, tento (pseudo)realismus pohřbívá divadelní příběh a to je rozhodně škoda.

V jednoduché scéně Jaroslava Milfajta se odehrávají jednotlivé mini příběhy a je na divákovi, aby si vybral svého favorita. Herci pojali své postavy skutečně furiantsky, jakoby soutěžili, kdo bude víc expresivnější a kdo se bude nejvíc líbit divákům. Snad jen Vlastimil Zavřel v roli hospodského Marka si ponechal svou civilní tvář a jeho herectví je velmi minimalistické.

Hned na začátku představení se nasazuje vysoká laťka, neboť Jan Vondráček vykreslil Valentina Bláhu skutečně velmi exkluzivně. Vondráček zvolil u diváků tolik oblíbené lehce hysterické hraní a slavil s tím velký úspěch. V kostýmu Petry Goldflamové Štětinové působil na první pohled velmi jednoduše, rozuměj jednoduše duchem, ovšem to je vlastně krycí vlastnost jinak zkušeného a světa znalého Valentina Bláhy. Postava tak získává velkou plastičnost a umožňuje Vondráčkovi volit nejrůznější polohy, aniž by Bláha působil nevěrohodně. Valentin Bláha prostě svůj zjev používá jako mimikry. Roztočením dalších událostí je však Valentin Bláha víc a víc odsouván ze středu dění, aby se nakonec zcela ztratil v davu vesničanů. Podobně dopadl i Pavel Tesař s rolí Josefa Habršperka. Tato dvojice, která mohla být velkým motorem představení, se prostě postupně rozplynula jako pára nad hrncem.

Filip Dubský v podání Miroslava Táborského, lehce buduje dojem důvěryhodnosti. Jako by si všichni říkali: "Ať je ten náš starosta jaký je, pro obec dělá maximum." Pevně rozkročená postava Dubského uprostřed jeviště tak jen občas nechá "zacloumat svým majestátem". Táborský vytvořil postavu, které divák lehce odpustí nějakou tu furiantskou chybičku, neboť podvědomě je cítit, že Dubský je správný chlap.

To Miroslav Hanuš jako Jakub Bušek vytvořil politika ryze "paroubkovského". Víc než Buškova lakota ční nad ním jeho ješitnost. Hanuš šroubuje tuto nelichotivou vlastnost stále výš a výš, už už se zdá, že to postava neunese a ejhle, ješitnosti není nikdy dost. Něco tak odporného a zavrženíhodného, jaký je Jakub Bušek na jevišti, divadlo dlouho nezažilo.

Jan Meduna jakoby si na nic nehrál, vytvořil obyčejného kluka - Václava Dubského. Zato jeho milá, náruživá sexuální dračice Helena Dvořáková měla příležitost v ne příliš velké roli diváky zaujmout. Tento "mladokomický" pár se vždy tu a tam najednou zjevil, diváky rozesmál a opět zmizel.

Snad o sto let zestařený Jiří Wohanka, jako dědeček Petr Dubský "uváděl v omyl" neznalé diváky, kteří se divili, jak ten staroušek dokáže dělat všechny ti artistické kousky.

Ovšem rodina Fialova, to byla tedy rodinka. František Fiala to je konkurent Valentina Bláhy o získání ponocenství. Martin Matejka, Michaela Doležalová jako manželé Fialovi předvedli čistý extrakt malé české závisti, intrik a nenávisti. Ač jsou obě postavy extrémně komické, přesto oba herci dokázali vzbuzovat v divácích silné negativní emoce, které jsou pod povrchem. Jsou to velmi dobře propracované postavy, které tak v mnohých okamžicích ční nad ostatní. Klára Sedláčková - Oltová byla opět obsazena do dívky nevalné inteligence a vysokého hlásku. Kristýna Fialová je tak vypodobněna velmi jednoduchými a osvědčenými metodami. Klára Sedláčková - Oltová dokáže snadno zahrát tyto dívky a vzhledem k tomu, že do takových postav je obsazována často, herečka v tomto případě použila osvědčenou šablonu. To bylo trochu škoda, že vlastně opakovala všechno to, co už od ní znám, na druhou stranu upřímně přiznávám, že mne opět bavila a opět jsem se smál jako pominutý.

Vtipnou dvojicí jsou Šumbalovi. Zatímco Tomáš Turek hraje opět submisivního a pod pantoflem setrvávajícího Matěje Šumbala, dominantní je zde Ivana Lokajová v roli jeho ženy Marie. Lokajové je plné jeviště, má vnitřní sílu, která podvědomě nutí i ostatní mužské postavy na jevišti couvat. A tak zatímco mnohé postavy toho musí říct, aby se lidé zasmáli, Lokajové stačí věta či dokonce slovo a je královnou jeviště.

Plné divadlo a plno smíchu z hlediště, včetně velmi úspěšné děkovačky, dává tušit, že inscenace se divákům líbí. Pokud vezmeme v úvahu intenzitu smíchu a komických výstupů, pak lze skutečně jednoznačně říct, že v Divadle v Dlouhé vznikla pravá komedie. Na druhou stranu, lety prověřený text nabízí i příběh, ten však zde byl potlačen na úkor jednotlivých lidiček, kteří hledají pro sebe prostor. Kdo se neprosadí a kdo nepřekřičí ostatní, jako by nebyl. Režie Jana Borny tak ukazuje na velmi slabý vliv na herce, kteří si vlastně dělají, co chtějí. A že režie nezvládla koncepci inscenace, neprozrazují herci, ale zajíc. Zatímco motiv zajíce ve velmi zdařilém programu či vtipné microsite vytváří skvělou značku pro inscenaci v Dlouhé "to je ten zajíc z Furiantů, co dávají v Dlouhé", tak v představení je motiv zajíce zcela zazděn. Prvotní nápad, udělat zajíce jako jakousi pohyblivou figurku byl skvělý. Bohužel se zajíc na scénu dostává až ke konci představení. Jeho potenciál tak mohly využít jiné postavy, jako je to například u figurky četníka. Ovšem ta se objevuje také až na konci. Kdyby se tyto motivy objevovaly průběžně po celou dobu inscenace, bylo by to nejlepší a nejefektnější odlišení od jiných. Škoda. Tady to režisérovi Janu Bornovi na celé čáře nevyšlo.

Představení tak uspokojuje pouze nenáročného diváka, který nehledá souvislosti, ale chce se jen zasmát. Náročnější divák se zcela jistě také pobaví, ale bude mu tam chybět jasná dramatická linka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míša Doležalová Míša Doležalová | E-mail | 1. února 2013 v 23:16 | Reagovat

Přeji hezký večer, možná jste se právě vrátil z divadla (usuzuji podle počtu představení, která jste už viděl). Po přečtení Vaší recenze mám chuť na Furianty do Dlouhé zajít. Jenže smůla, vidět se mi to asi nepodaří, alespoň z pohledu diváka ne. Dobrou noc, hodně milých zážitků a posléze přínosných recenzí Vám ze srdce přeje Terezka Fialová

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama