Obvyklé absolventské představení taneční konzervatoře hlavního města Prahy se ze dvou dnů smrsklo na den jediný. Absolvenťák je vždy vnímám ze dvou rovin. Jednak je to velmi příjemné představení, kde všechny ty maminky a babičky nadšeně tleskají a tím dodávají výkonům tanečníků hvězdný prach a současně jednotlivé ročníky obvykle přicházejí se zajímavou dramaturgií. A stejně tak jako každý rok, i letos je nejlepší klasika, velmi sympatické jsou lidovky a velmi podprůměrná je moderna. Znamená to, že tanečníci z oddělení moderního tance jsou podprůměrní anebo pedagogové nedokážou postavit zajímavou choreografii?
Začalo se hezky romanticky. La Vivandére v choreografii Artura Saint-Leona a na Pugniho hudbu, navodilo tu správnou baletní atmosféru. Romantismus v plné síle. Studenti se zlehka pohybovali na scéně a úspěch byl zaručený. Kristýna Brabencová, Pavla Horká, Zuzana Kormošová, Kristýna Peštová a Zuzana Příhodová, ty všechny měly velký potlesk, ale na Matěje Šusta neměly. Jeden muž mezi dívkami a plné hlediště žen všeho věku, to je skutečně dobrá pozice. Každopádně Matěj Šust oslovil diváky nikoliv svým maskulinem, ale skvělým tancem.
Le Papillon od Jacka Offenbacha v choreografii Marie Taglioni, po rekonstrukci Pierra Lacotta, dalo příležitost prvnímu pas de deux večera. Aneta Veverková a Ondřej Vinklát sympaticky tančili, nicméně extatický výkon se nekonal. Zatímco Ondřej Vinklát odvedl velmi slušnou práci, Aneta Veverková, zřejmě svázaná trémou, dost chybovala.
Prokazatelným vrcholem večera se stal fragment z baletu Gajané v choreografii podle Niny Anisimové Kateřina Slavická a Nelly Danko. Na první pohled by to svádělo k jednoduchému tvrzení, že temperamentní Chačaturjanova hudba musí mít úspěch. Není tomu tak. Orientální nádech hudby, i její rychlost kladou na tanečníky velké nároky. Kromě tempa, musí držet také charakter tance. To, že se vše povedlo bylo patrné nejen na vyrovnaném potlesku (přece jen Šavlový tanec je velmi populární), ale hlavně na kompaktnosti celého představení. Šavlový tanec tak byl zcela legitimní součástí, nikoliv hlavním tahákem. Bylo by škoda, kdyby toto taneční číslo zmizelo z repertoáru Bohemian Baletu. Zuzana Kormošová, Zuzana Příhodová, Alexandr Sadirov, Pavla Horká, Jaroslava Janečková, Matěj Šust, Kristýna Peštová, Pavel Kolář, Ondřej Viklát, Marek Červinka, Dominik Peřina a studenti z dalších ročníků.
Česká suita Antonína Dvořáka v choreografii Kateřiny Dedkové-Frankové, by se dala nazvat sympatické lidovky. Lidové tance jsou obyčejně úspěšné, zde byly nedílnou součástí absolventského představení. Radost a mládí to byla Česká suita. Pavla Horká, Tereza Jankovská, Jaroslava Janečková, Zuzana Kormošová, Kristýna Brabencová, Kristýna Peštová, Dominika Černá, Ondřej Vinklát, Matěj Šust, Štěpán Pechar, Alexandr Sadirov, Pavel Kolář, Dominik Peřina, Marek Červinka.
Za propadák večera by se dal nazvat závěrečný kousek a to Bohemian Rhapsody od skupiny Queen v choreografii Lucie Holánkové. Naprosto nevhodný výběr hudby. Skupina Queen je natolik výraznou, že postavit jakýkoliv tanec bude vždy jen jejím doprovodem. Hudba plně dominovala a tanečníky zcela upozadila. Pokud by na scéně nebyli, snad by si toho nikdo nevšiml. A co se týče choreografie, tak něco tak slabého jsem už dlouho neviděl. Pokud to co zde studenti předvedli, je to co se naučili za osm let, tak nač mít taneční konzervatoř - Liduška postačí. Dominika Černá, Jaroslava Janečková, Tereza Jankovská, Barbora Melmerová, Pavel Kolář, Oldřich Vojta, Kristýna Brabencová, Pavla Horká, Kristýna Peštová, Zuzana Příhodová, Zuzana Kormošová, Aneta Veverková, Marek Červinka, Dominik Peřina, Alexandr Sadirov, Matěj Šust a Ondřej Vinklát.
La Vivandiére a Gajané zachránili celý večer, a tak mohu s klidem na duši napsat, že jsem byl spokojený a příští rok opět přijdu. Mladým tanečníkům přeji alespoň nějaké angažmá a "Zlomte vaz!"