Spíše než Tartuffe by se hra uváděná na Vinohradech měla jmenovat Orgon - takový je tam posun. Orgon, oběť Tratuffových intrik je totiž výrazně vyzdvižen oproti jiným postavám. Svatopluk Skopal v této postavě vypadá jako Falstaf - dostatečně tlustý, dostatečně požitkářský, ověšen bohatým kostýmem a obrovskou parukou. Vlastně všichni jsou takto vizuálně zvýraznění. Milovníci kostýmů si určitě přijdou na své. Pod kostýmy je podepsána Zuzana Bambušek Krejzková. Ovšem samotné kostýmy a paruky nestačí, nějak chybí obsah.
Režisér Štěpán Pácl udělal inscenaci, která se tváří velmi impozantně, ale přitom obsahuje plno věcí, které jsou zbytečné a plno věcí, které chybí.
Chybí hlavně Tartuffe. Lukáš Příkazký absolutně postrádá charisma podvodníka. Pořád se o něm mluví, jaký je to pokrytec, jak škodí Orgonovi, ale když se pak objeví na scéně, je to jen jakýsi klučík. Příkazký udělal z Tartuffa figurku, která je vláčena událostmi, než aby události tvořila. A pokud je slabý zlosyn, nemůže vyznít závěrečná moralita. Tartuffe je na Vinohradech tak bezvýznamný, že by skoro postačilo o něm ve hře jen mluvit…
Svatopluk Skopal tak přebírá otěže hlavní postavy a není pochyb o tom, že jím je. Orgon je impozantní persona a Skopal toho využívá. Ovšem díky tomu, že jeho protivník v podstatě neexistuje, není důvod Orgona litovat - když o vše přijde, ani mu fandit - když se všechno zlé v dobré obrátí.
Jana Stryková jako Elmíra je plná života, je to jedna z mála postav, která dokázala ve formě najít obsah. Věříme Elmíře její sexuální náruživost i se s ní skvěle bavíme, když líčí na Tartuffa past. Však také scéna Elmíry s Tartuffem ve druhé části patří k tomu nejlepšímu, co bylo večer k vidění. Je však paradoxní, že i v této svěží a vtipné scéně byl Tartuffe pouze ve vleku Elmíry.
Oldřich Vlach v roli Kleantese krásně recitoval verše, pronášel moudra, ale nehrál. Jako by to četl na první zkoušce.
Martin Zahálka jako paní Pernellová byl úžasný. Jeho impozantní postava všechny převyšovala a přitom působila tak žensky. Je škoda, že tato postava nemá moc prostoru. Mohli jsme se víc bavit.
Pavel Baťek jako Damis byl skvěle maskovaný, používal skvělou chůzi, takže kdo jej nezná po hlase, či si to nepřečetl v programu, tak jej určitě nepoznal. Ale to je všechno. Jeho postava ve hře byla vlastně zbytečná. Stejně na tom byla Lucie Štěpánková jako Mariana a Daniel Bambas jako její nápadník Valér. Jejich vztah byl jen naznačen, ale pořádného rozuzlení jsem se nedočkal. Tyto tři postavy se klidně mohly škrtnout. A přitom Bambas i ve svém mikrovýstupu ukázal jak velké má charisma. To jistě mohl být mnohem lepší Tartuffe.
Jaroslav Satoranský se v roli pana Loyala jen mihnul a nebýt toho, že mu nefungovala sešívačka, takže se marně snažil přidělat papír s nápisem exekuce, a tím se nechtěně stál velmi komickou postavou, byl by vlastně dávno zapomenut.
Jediná opravdová postava, která dokázala publikum skvěle bavit a to průběžně celý večer, byla Lucie Juřičková v roli Doriny. Juřičková plná temperamentu skvěle využívala každou příležitost, kterak pobavit.
Zajímavé bylo, že se o přestávce hodně diskutovala scéna - a to nebývá obvyklé. Pavel Svoboda navrhl jednoduchou scénu, která se vtipně přestavovala a tím bavila diváky. Bohužel však úplně v závěru hry se scéna tak radikálně změnila, až to pokazilo celou koncepci.
Je to zvláštní - je zde hra, roky prověřená a přesto zde působí unyle. Tartuffovo pokrytectví není skoro vidět, jeho pobožnosti si všimne snad jen znalec Moliérova díla. Komické okamžiky jsou vzácné a závěrečné rozřešení je mimo styl celého večera. Jakoby režisér nevěděl co s hrou.
Ve hře je několik vtipných a zajímavých okamžiků, ale to nestačí. Pozitivem je živá hudba produkovaná na cembalo Filipem Dvořákem. Pominuli nefungující sešívačku Jaroslava Satoranského či obrovské okno Svatopluka Skopala, který si musel pro nápovědu až do portálu, působila tato inscenace jako naprosto nehotová. A to jsem už předpremiér viděl hodně.
Představení tak lze doporučit jen těm, kdo chtějí vidět zajímavé, bohatě zdobené kostýmy. Kdo chce vidět obraz společnosti, která je plná pokryteckých a chamtivých Tartuffů, nechoďte. Přesně tohle totiž v inscenaci nenajdete.