Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Cardillac 23.10.2011 v 19:00

1. ledna 2012 v 21:24 | klm.007 |  Hostující soubory
Již mnohokrát jsme se v Praze přesvědčili o tom, že oblastní divadla mají mnohem zajímavější repertoár, než ta pražská. A protože se o Cardillacovi z Ostravy hodně hovořilo, neváhal jsem a vyrazil se podívat. Národní divadlo moravskoslezské hostovalo ve Stavovském divadle.

Nepoznamenán hudbou Paula Hindemitha jsem vlastně ani nevěděl, co mne čeká. Nastudoval jsem si jen libreto, abych se mohl věnovat hlavně hudbě a nemusel se zabývat triviálními operními záplatkami.

Plné Stavovské divadlo jasně hovořilo o tom, že je v Praze poptávka po neobvyklých operách. Sice se pak při děkovačce ukázalo, že ostravská inscenace úspěch měla, ale žádné velké ovace se nekonaly. Když totiž někdo volal bravo, tak to byl známý někoho na jevišti. Operní svět je malý a tak se lidi prostě znají. Nicméně to nijak neovlivnilo můj úsudek, neboť já byl nadšený. Hudba byla zajímavá, silná, nesla s sebou plno emocí a rozhodně to bylo osvěžení po ohraných operních hitech 19. století.

Dirigoval Petr Jindra. Dirigentovi a orchestru lze vytknout jedna věc a to ta, že hráli příliš silně, takže většina pěvců měla problém, aby se přes clonu hudby dostala k uším posluchačů.

Také je zajímavé, jak jsou opery v republice provázány. Ač přijelo divadlo z druhého konce republiky, většina zpěváků je známá i ze zdejšího Národního divadla, pokud tedy rovnou nejsou jeho členy.

Scéna Petra Matáska a režie Jiřího Nekvasila byla dost nevyvážená. Některé momenty byly skvěle udělané, například vitríny se šperky, ale plno věcí bylo aranžováno jen tak, aby na scéně něco bylo.

Naštěstí hudba je natolik skvělá, že i inscenační nedostatky překryje. Pokud bych měl opět možnost vidět tuto inscenaci, tak bych neváhal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama