Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Goebbels - Baarová 3.1.2012 ve 20:00

8. ledna 2012 v 22:16 | klm.007 |  Divadlo Komedie
Opět již hodně dlouho stará a tudíž prověřená inscenace. Je to jedna z těch inscenací, které se hrají v Praze a na kterou je problém sehnat vstupenky. Hra je to velmi dobře napsaná, ale také zrežírovaná. A ke všemu se hra zaobírá skutečnými životy dvou celebrit. Je zde "ďáblův náměstek" Joseph Goebbels a nejkrásnější herečka své doby Lída Baarová. Ta fascinace jejich milostného příběhu není daná ani tak nacistickou atmosférou Goebbelse ani proslulou krásou Baarové, ta fascinace je z jednoduchého příběhu o tom, jak se tak krásná a mladá žena mohla zamilovat s fyzicky nepřitažlivým mužem.

Je jaksi všeobecně známo o kouzlu osobnosti Goebbelse, který prostě uměl hovořit. Však také Martin Pechlát, který tuto postavu hraje, svými promluvami dokázal uhranout publikum - a to jsme byli na divadle. Nicméně, nemá smysl zde rozebírat Goebbelse, spíše Pechláta, ten je zajímavý. Režisér Dušan D. Pařízek se vydal velice dobrou cestou, že postavu Goebbelse svěřil herci, kterého také vedl k tomu, aby vlastně vůbec nebyl Goebbelsovi podobný. Právě tak volnost ve vnější schránce herce, umožnila Pechlátovi, aby Goebbelse stvořil v téměř dokonalé verzi. Jednoduchý a předvídatelný nástup Pechláta na scénu, jakoby z mlhy vystoupil Ďábel za zvuku šílených, falešných fanfár, byl vynikajícím začátkem. Při příchodu na scénu Pechlát kulhal, aby pak po několika minutách "svou zmrzačenou nohu rozpohyboval", pak už z vnějších projevů Goebbelse nezbylo snad nic. Oliver Reese napsal text Goebbelsovy zpovědi velice poutavě. Nebýt v Goebbelsově projevu tolik antisemitismu, jeho projev by se dal označit za současný, znějící z Parlamentu každou chvíli. Právě ta civilnost, kterou Pechlát vložil do postavy Goebbelse, byla tou nejděsivější složkou jeho projevu.

Zatímco Goebbels byl ztvárněn velmi civilně, Baarová si byla naopak stylizací hodně podobná. Gabriela Míčová, která tuto postavu hrála, měla vlasy, líčení i šaty jako Baarová. A zatímco Pechlát neměl skoro žádné rekvizity, Míčová jich dostala více. Filmařské křeslo se jménem Baarové, šampaňské a cigarety. To vše přispívalo k tomu, že Míčová stvořila skutečnou hvězdu Baarovou. Byly to právě ty drobné rekvizity, které pomáhaly herečce být Baarovou, neboť v podstatě celé představení "jen" seděla na židli a vyprávěla. Scénář k monologu Baarové napsal na motivy jejich pamětí Josef Škvorecký.

Právě ty dva monology, které zaznívají na jevišti - nejprve je to Goebbels, pak Baarová a které se jen velmi vzácně a velmi jemně protnou, dělají to kouzlo, kvůli kterému inscenace funguje. Je to jako u soudu, kdy každý řekne svou verzi a soudce pak hledá pravdu.

Divák pravdu hledat nemusí, oba příběhy jsou dost známé. Přesto tato inscenace napomáhá ke komplexnímu pochopení, nebo alespoň snahu o to, že Goebbels a Baarová byli lidé. Exponovaní lidé, ikony, ale přesto lidé s obyčejnými lidskými starostmi. A právě ta možnost, tohle vidět, poprat se s tím a zaujmout nějaké stanovisko, je zásadním významem této inscenace.

Goebbels - Baarová je skutečně kouzelné představení, neboť udržet pozornost u diváků přes hodinu a půl bez přestávky je velký úkol.

Takže nejen skvělý text, ale i skvělí herci a skvělé režijní vedení. Režisér je také podepsaný pod scénou, což je jen velká šikma a divadelní stolek. Jednoduché a účinné.

Divadlo Komedie už pomalu končí, kdo ještě toto představení neviděl, moc příležitostní nemá. Neváhejte, Goebbels - Baarová je ten druh představení, na které hned tak nezapomenete!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama