Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Korespondence V + W 20.12.2011 v 19:00

2. ledna 2012 v 1:00 | klm.007 |  Hostující soubory
Uplynul skoro rok a já opět vyrazil na toto unikátní představení. V první řadě je třeba říct, že scéna Švandova divadla na Smíchově, kde nyní Národní divadlo Brno hostovalo s touto hrou, lépe odpovídalo scéně, než poněkud velká Nová scéna, kde se hrálo minule. Až po strop vyprodané hlediště jasně ukazovalo na to, že šeptanda je nejlepší reklama.

Napodruhé jsem si celý příběh dvacátého století užil bezezbytku. Dora Viceníková z korespondence vybrala to podstatné a zdramatizovala to tak úžasně, až to vypadalo jako smyšlený příběh. Tak geniální to bylo. Jan Mikulášek jako režisér dodal celému příběhu fantaskní atmosféru, která se nesnažila zachycovat reálnými rekvizitami dobu. Ta jistá nadčasovost a snovost naopak utvořila kompaktní celek, ve kterém se pohybovali tři herci. Zatímco Gabriela Mikulková střídala jednotlivé ženské postavy, které se v životech obou pánů objevovaly, Václav Vašák byl jen Voskovcem a Jiří Vyorálek jen Werichem. Vašák i Vyorálek dokázali pochopit oba věhlasné herce a skrze toto vnitřní pochopení stvořili naprosto dokonalé figury, které ač byly zcela jiné, pořád to byl Voskovec a Werich, tak jak si jej z televize pamatujeme.

Toto představení se tak stalo naprostým úkazem něčeho mimořádného, co prostě musí každý vidět. Je to jedno z těch představení, kde nevidět, znamená životní chybu. Diváci v sále odměnili tvůrce nekonečným potleskem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama