Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá!

Láska a peníze 12.12.2011 v 19:00

2. ledna 2012 v 0:35 | klm.007 |  Divadlo v Dlouhé
Tak to asi nikdo v Divadle v Dlouhé nečekal - taková změna dramaturgie zaskočila všechny. Někteří to pak nevydrželi a během představení odešli, a protože se hrálo bez přestávky, muselo to být skutečně velké pnutí, zvednout celou řadu uprostřed hry. Každopádně většině, alespoň dle závěrečného potlesku se to líbilo. Mně také.

Současná britská dramatika přináší nový vítr do poněkud usedlé české dramatiky. Pro mnohé těžce stravitelné vulgarismy, které přece jen z jeviště nezní českému uchu příliš lahodně, dokreslují zcela syrový pohled na současnost. Je však současnost skutečně tak děsivá? Je, ale člověk to asi v běžném životě tak nevnímá. Až divadlo nastavuje ono pověstné zrcadlo…

Denis Kelly napsal hru, která je celá fragmentová, v mnohém připomíná filmový střih a ještě ke všemu se příběh odehrává od konce. Ze začátku jednotlivé obrazy působí vzájemně indiferentně, jakoby neměly nic - kromě Británie společného - až později se z jednotlivých kousků stvoří příběh. Naprosto úžasný příběh.

A když tedy vezmeme tuto výborně napsanou hru a dáme ji do rukou tolik specifického režiséra jakým je Jan Mikulášek, je jasné, že to bude rozhodně velmi zajímavé.

Velice jednoduchá, nápaditá scéna Marka Cpina velmi zmenšila prostor jeviště. Díky tomu jsou herci velmi omezeni v pohybu, což je nutí svou energii ještě více směřovat na diváky. Režisér pak šel ještě dál a mnohdy se hraje přímo na forbíně či dokonce v hledišti. Dalo by se říct, že co obraz, to originální pojetí. Za jiných okolností by možná celé režijní pojetí působilo rušivě, neboť je dost excentrické a pro diváka v mnohém složité, ale právě v tomto příběhu to dotváří celou atmosféru.

Ač se nejvíc na scéně objevuje Miloslav König v roli Davida, vše se vlastně točí kolem jeho ženy Jess - Heleny Dvořákové. Miloslav König roztáčí kola šíleného vyprávění. Jeho David je namachrovaný týpek, který však za maskou pana dokonalého skrývá nulu nebo trosku, jak chcete. König balancuje přesně na hraně realistického ztvárnění Davida. Kdyby ještě trochu zatlačil na pilu, už by to bylo příliš, aby byl věrohodný. Pokud by zase ubral, David by neměl absolutně žádnou vypovídací hodnotu. König tak skvěle roztáčí kola smíchu i mrazivého ticha.

Helena Dvořáková jako Jess je naopak velmi submisivní a klidná, dokáže o svém životě hovořit s pokorou a smířením. Bohužel však v jediném monologu, který má Dvořáková, svou Jess prezentuje jako "blbou blondýnu". Ovšem na to nemá. Pokud bylo účelem vytvořit takto jednoduchou "konzumní" ženu, pak byly zvoleny zcela špatné prostředky. Jednak napodobovat dikcí a mimikou jinou "blbou blondýnu" Ivu Pazderkovou je zcela scestné, neboť tu nemůže nikdo trumfnout a pak také v jiných výstupech je Dvořáková "civilně normální", po blbé blondýně ani zbla. Tento zásadní rozpor tak ničí celou postavu Jess. Tvůrci by se měli rozhodnout, jak prezentovat Jess a pokud to mělo značit nějaký její vývoj - nebyl patrný.

Za vrchol inscenace lze považovat výstup Jana Vondráčka a Marie Turkové. Jejich vyprávění o tragické smrti své dcery a anabázi s hrobkou na hřbitově, bylo přirozeně smutné, depresivní. Tragédie zde byla vedena natolik citlivě, že nesklouzla ke smíchu, ač některé věci, které oba rodiče na hřbitově prováděli, mohly působit směšně.

Klára Sedláčková-Oltová a Magdalena Zimová stvořily své ženské postavy dle svého naturelu a jejich více či méně praštěné ženy patří mezi další podobné postavy, kterým se tak rádi v Dlouhé smějeme.

Miroslav Hanuš opět v zajímavé roli. Nejprve baví diváky jako jakýsi konferenciér na začátku představení, aby pak jako Duncan zcela ohromil publikum. Hanuš vytvořil tajemnou postavu, která může být snem nebo také dokonalým úchylem. Tento bard Divadla v Dlouhé opět nezklamal.

Jan Meduna lehce vniká do příběhu ostatních. Nahlédne, něco konstatuje a zase zmizí. Jeho postava je hodně vedlejší, nikoliv však nadbytečná.

Celkově lze konstatovat, že toto představení vyvolá hodně diskuzí. Rozhodně tomu tak bude u stálých diváků Divadla v Dlouhé. Je to skutečně riskantní počin dramaturgie. Myslím, že ještě jednou vyrazím kouknout na tento bizarní příběh. Hra je to docela krátká, a proto se hraje bez přestávky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama